Ve školním roce 2013/2014 nás začal opět navštěvovat čtyřnohý kamarád

- pes Bak. První setkání probíhalo po skupinkách žáků v tělovičně, kde se nám Bak pochlubil svými základními dovednostmi – poslušností - ,,Sedni“,

,,Ke mně“., ,,Lehni“ a ,,Zůstaň.“ Zopakovali jsme si s Bakem přímou chůzi s vodítkem  a slalom mezi spolužáky. Někteří se seznámili s Bakem poprvé,

a tak se alespoň částečně zbavili ostychu a strachu před pejskem většího vzrůstu.

Bak s žáky chodí, běhá, mazlí se, ale žáci si musejí zvířete vážit, těšit se na něj jako na kamaráda, a ne na hračku - musejí ho respektovat.                                               

Prostřednictvím canisterapeuta se učí žáci zacházet

se psem, rozumět mu.

·        žáci se jedno po druhém mohou dotýkat psa, seznamovat se s ním

·        žáci pracují v malých skupinkách (v kolektivu třídy) a v prostoru,  pro ně známém (ve své kmenové třídě či tělocvičně)

·        žáci a pes se musejí dobře poznat, aby si všichni navzájem důvěřovali

Základem canisterapie je porozumění, citové pouto, a pouze oblíbený pes má léčivý vliv. Myslím, že nejsem daleko od pravdy, když napíší, že pes Bak je mezi žáky oblíbený. Když budete číst tyto řádky, posuďte sami, zda-li tomu tak je.

Pes Bak působí jako inspirace – žáci pro něj tvoří sami od sebe svoje výtvarná dílka (kresby či malby), které mi nosí do třídy. Mám jich už celou sbírku, některé výtvarné práce už byly vystaveny v budově školy, některé uvidíte ve fotogalerii. V každé třídě mají žáci vyvěšenou fotografii čtyřnohého kamaráda Baka a žáci ZŠS I. dokonce vytvořili společnou koláž pejska.

Obrovským zážitkem pro děti je, když pes vstoupí do třídy. Někteří úplně zapomenou na své těkavé pohyby, jiné to probere z otupělosti. Dívají se na Baka, sledují ho a jsou plni očekávání, co se bude dít. Některým se rozsvítí očka radostí jako např. Janíkovi, Mirkovi či Zdeňkovi. Jiní zase vyloudí na tváři neskutečný úsměv a mají prostě pusu od ucha k uchu.

Žáci navazují s Bakem velmi intenzivní kontakt, nestydí se projevit city – hladí ho, objímají, komentují slovně jako Zdenda: ,,Ty jsi ale hezký pejsek!“ – obejme ho za krk a přitulí se k němu. Ukazují mu svoji třídu, to, co se naučili s p. učitelkou – zazpívají novou písničku, přednesou básničku či dovednost, kterou se naučili (sebeobsluha).

Někteří žáci svoji náklonnost projevují pouze nonverbálně - úsměvem, natažením ruky či pohledem. Jsou i tací, kterým se neskutečně líbí Bakův ocásek, a protože nemají takový cit, často ho za něj zatahají. Ale Bak je trpělivý a má pro ně pochopení. Pokud by jejich stisk či zatahání bylo pro něj nepříjemné, zakňučí, a to je zvukový signál, že je to pejskovi nepříjemné a ihned to vyřeší canisterapeut.

A jak může pes pomoci žákům při rozvíjení hrubé motoriky? Jednoduše, navnadíte žáka, že poleze po bříšku se psem, hezky vedle sebe, a mohou závodit. Hra je východiskem pro spoustu činností.

Žáci nacvičovali chůzi s vodítkem po schodech (dolů a nahoru), někteří lépe drželi rovnováhu, jiným Bak pomohl při chůzi – byl jim oporou, některé naopak zpomalil, aby nechodili tak rychle. Je zajímavé, že pes Bak vycítil, který žák má problémy s chůzí a přizpůsobil své tempo žákově chůzi po schodech.

Žáci zkoušeli lézt vpřed po čtyřech jako pejsek, prolézali pod stolem a schovávali se pod něj (jako do boudy, kde Bak bydlí). Ale nejvíce všem líbilo, když Bak na povel: ,,Hop!“, vyskočil na lavici. Ti šikovnější nelenili a vyzkoušeli si také vylézt na lavici. Žáci ví, že se to nedělá, ale v tomto případě to byla jedinečná příležitost vyzkoušet si, jaký je z ní rozhled. Na povel:,,Hop!“ žák vylezl či vyskočil na lavici a Bak, jako poslušný pes, se samozřejmě přidal. Takže na lavici byli v okamžiku dva – žák a pes. To bylo radosti! Bak se přitulil k žákovi a žák zářil radostí, že se to povedlo! Bak byl celý ufuněný, protože vyskakoval na lavici s každým žákem opakovaně, proto jsme mu dali napít. Potom následovalo poležení a pomazlení na koberci.

A jak může pes pomoci žákům rozvíjet jemnou motoriku? Při hlazení či objímání pejska žáci uvolňují ruku, jejíž svaly jsou v křeči. I když je to někdy chvilička, je to úspěch ( u Honzíka, Zdendy, Janíka)! Mezi další činnosti, které přispívají  k rozvoji jemné motoriky jsou: nasazování obojku a odepínání z něj, pročesávání srsti, kartáčování, masírování hřbetu a krku psa. K rozvíjení jemné motoriky přispívají i činnosti, které žáci plní ve výuce, např. vymodelování pejska z modelíny nebo keramické hlíny. Tyto činnosti nás však teprve čekají. Ale, co jsme natrénovali, je opatrné podávání pamlsku pro pejska. Bak za své výkony dostává od žáků piškoty, které mu podávají z otevřené a ze sevřené dlaně. Našli se i odvážlivci, kteří si nechali dát piškot na svůj pupík nebo záda. Nejzábavnější pro žáky bylo dávání piškotu na pupík, kde si ho Bak vzal, olíznul jazykem část těla a pochutnal si na odměně. Někteří se u toho i nasmáli, byl slyšet i radostný dětský smích. Zdá se, že byli spokojeni všichni – žáci i pes Bak.

Tak, co myslíte? Vzniklo porozumění a citové pouto mezi žáky a Bakem? Stal se pes Bak oblíbený mezi žáky? Než učiníte závěr, prohlédněte si pár fotografií.

Na Vaše komentáře na WEBU se těší Dagmar Jiroušková, dobrovolná canisterapeutka.

Canisterapie aneb terapie za pomoci psů

Canisterapií se rozumí léčebný kontakt psa a člověka. Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu všude tam, kde je jí nedostatek. Ale už dávno to není jen o radosti, kterou psi lidem přináší.

Canisterapie klade důraz především na:

• řešení problémů psychologických, citových a sociálně – integračních
• fyzické zdraví (motivace k rehabilitaci)
• povzbuzení imunity prostřednictvím psychiky

Kdo spolupracuje s naší školou?

Poradenskou činností a užitečnými informacemi v oblasti canisterapie a dobrovolnictví je nám nápomocna p. Eva Švecová, která je lektorkou canisterapeutického výcviku a zastupuje sdružení AGNITIO, o.s. .

Canisterapie

Canisterapie probíhá ve škole od roku 2009. Speciálně cvičený pes  E.T. nás navštěvoval 1x za 14 dní s dobrovolnou canisterapeutkou p. Marcelou Královou. Žáci si velmi rádi hrají se psem, hladí ho a vodí na vodítku. Zlepšují si jemnou motoriku, padají tak zábrany a psychické bloky u autistů. Práce se psím přítelem je pro děti velká zábava a současně i poučení. Žáci rozpoznávají jednotlivé části těla, pomocí psa se učí správnému chování při napadení cizím psem či orientaci v prostoru. Součástí jsou námětové hry, např. na veterináře – zbavují se tak strachu z vlastní návštěvy u lékaře.

Od května 2013 je naším chlupatým kamarádem pes BAK, dobrovolnou canisterapeutkou je Mgr. Dagmar Jiroušková. Při prvních setkáních jsme se zbavili ostychu a strachu před pejskem většího vzrůstu. V hodinách TV a ve volnočasových aktivitách ve ŠD jsme společně cvičili s Bakem v tělocvičně. Běh a přeskoky přes lavičku umíme nejenom my, ale i náš chlupatý kamarád. Otázkou zůstává, komu to jde lépe či kdo je lepší a rychlejší. Nacvičovali jsme vedení Baka (slalom mezi kostkami) a přímý běh. Odměnou nám byly sladké dobroty a pes Bak si pochutnal na svých laskominách, které dostal od nás za odměnu.

Podívejte se s námi na pár fotografií, které vypovídají za vše!

Tak někdy příště – HAF! HAF!